sobota 20. srpna 2016

Jak žurnalisté v ČTK lžou


Tomáš Krystlík
 
Nadpis článku http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/nemci-vraceji-do-polska-cecenske-uprchliky-maji-dost-vlastnich/1383985 je lživý. Z textu článku vyplývá, že Čecenci požádali v Polsku o azyl a odjeli pak do Německa. Tedy jsou podle dohody z Dublinu vraceni do první země, kde jim již nehrozilo pronásledování. Tedy ne kvůli tomu, že Německo má již dost uprchlíků.

pátek 12. srpna 2016

České hurvínkovské představy



Tomáš Krystlík

Přečtěte si blogspot Kdy nás ČNB přestane okrádat? od Evžena Korce, univerzitně vzdělaného člověka (http://korec.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=542863) a popřemýšlejte nad jeho argumentací. Mělo by Vám vyjít cosi podobného, co se praví v názvu tohoto článku.

V článku se tvrdí, že „Češi se už třetím rokem nechávají okrádat. Zlodějem není žádný bezvýznamný kapsář, ale nejdůležitější bankovní instituce v zemi – Česká národní banka (ČNB). Ta totiž pokračuje v oslabování národní měny, jejíž kurz násilně udržuje na hladině 27 CZK za euro“ kvůli pomoci exportu z ČR, „čímž prý podporuje růst i celé české ekonomiky.“

Ano, devalvací měny vůči euru se podpoří vývoz do eurozóny, protože mohou být vyvezeny i výrobky, které by tam při kurzu 25 CZK/€ nebyly prodatelné, neboť kvůli relaci cena versus kvalita by byly drahé. Déletrvající kurzovní výhoda má též svůj rub. Vývozci zleniví, přestanou své výrobky zdokonalovat, protože se jim je daří vyvážet i bez inovací, a tím ztrácejí do budoucna svou konkurenceschopnost. Stoupne-li hodnota koruny, pak budou jejich výrobky hůře prodejné nebo neprodejné.

Dále pan Korec píše: „Bankéři nemluví o tom, že Češi, kteří stále berou výrazně méně než Němci, si pohoršili ještě o nejméně dalších deset procent. Můžeme stokrát naříkat, že se nám stále nedaří západní sousedy v kupní síle dohnat, ale co naplat, když nám v tom brání i naše vlastní národní banka.“

Dobře se to čte, ale je to naprostý nesmysl. O snížení příjmů obyvatel ČR změnou kurzovního poměru by mohl pan Korec hovořit jen v případě, kdyby každý obyvatel ČR utrácel své příjmy pouze v eurozóně, tedy v cizině. Autor si také opomněl položit otázku, proč tomu tak je. Inu, je to dáno produktivitou práce – když je nižší, jsou i nižší příjmy, protože se za zboží utrží méně než při vyšší produktivitě práce. Český stát vyváží převážně výrobky s nižší přidanou hodnotou vyplývající z množství práce a z důvtipu českých zaměstnanců – spíše se vyveze surové dřevo než technologicky složitý přístroj. U výrobků v ČR smontovávaných platí, že je vymyslel někdo mimo ČR. Až Češi budou vkládat do výrobků větší podíl přidané hodnoty vlivem své tvořivé práce a produktivita se přiblíží například německé, mohou a budou pobírat vyšší platy.

Pan Korec tvrdí: „ČNB samozřejmě dobře ví, že okrádá české občany… Některé velké finanční skupiny totiž na intervencích vydělaly pěkný balík.“ Jakým mechanismem, kromě usnadnění vývozu, pane Korci? Snad jedině tak, že jim někdo z ČNB prozradil záměr ČNB intervenovat a skokem snížit hodnotu koruny a ony něco koupily za eura, aby to po intervenci ČNB prodaly za koruny. Jenže to je trestné. Kolik takových finančních skupin to bylo?

„Dovoz do Česka naopak výrazně zdražil.“ Ano, zdražil. Ale to byl účel ČNB, aby všichni více utráceli a tím se zabránilo nebezpečí deflace. Pan Korec opomněl ještě jednu variantu, kterou mohla použít ČNB k odvrácení deflace – rozdat peníze potřebné k měnovým intervencím jednoduše sociálně potřebným, kteří by si mohli dovolit koupit více zboží, tedy i více utrácet.

Nechme Korce Korcem a obraťme se k demagogii pana poslance ČSSD Jaroslava Foldyny: „Nepracující rodiny v severočeském kraji dostávají jen na bydlení 12 tisíc a lidé, kteří denně poctivě makají, žijí z ruky do huby – a nemají zdaleka takové příjmy“ (www.parlamentnilisty.cz/politika/poslanecka-snemovna/-Nepracujici-rodiny-u-nas-dostavaji-jen-na-bydleni-12-tisic-pracujici-lide-ziji-z-ruky-do-huby-Tak-mluvi-pred-volbami-Foldyna-Spickam-CSSD-pak-ohledne-uprchliku-radi-448589).

Aby onen výrok nebyl demagogií, musel by pan Foldyna nastínit, proč tomu tak je. A jsme u další pro Česko „nepříjemné“ věci. V českém tisku se prezentují průměrné příjmy přes dvacet tisíc korun, leč onen průměr nevypovídá, kolik procent lidí bere více a kolik méně, protože velmi vysoké příjmy zvyšují průměrnou celostátní průměrnou hodnotu. Mnohem více by vypovídal mediánový průměr příjmu, což je hodnota, kdy 50 % obyvatelstva má příjem vyšší a 50 % nižší. Tímto poznáním „vyzbrojeni“ odhadněme příjem „makajícího“ živitele rodiny v severočeském kraji na 17 tisíc čistého. Byt ho, viz Foldynovy údaje, stojí oněch 12 tisíc. Zkuste ze zbývajících pěti tisíc s rodinou vyjít! Dotyčný nezaměstnaný tedy nebude puzen jít pracovat a zůstane s rodinou na sociálních dávkách. A příčina tohoto jevu, kterou pan Foldyna zamlčuje? Opět nevalná produktivita práce, která znemožňuje zvyšovat platy na úroveň, kdy se každému vyplatí jít pracovat.

Výhled pro ČR do budoucna? Dost temný. Česká ekonomika stojí na exportu a to především do eurozóny. Montovny časem mohou z ČR odejít a zřejmě tak učiní. Co Češi budou vyvážet pak? Vždyť ani v oboru, kde za komunistické éry vynikali, v pěstování brambor (dáno klimatickými podmínkami na většině území státu) nejsou dnes schopni konkurence? Proč nejsou schopni nabídnout kilo vepřového za srovnatelnou cenu jako západní Evropa? Mohli bychom tak pokračovat dál.

pondělí 8. srpna 2016

Jak čeští novináři překladem a zkrácením zkreslují smysl řečeného

Stačí srovnat http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/kauzy/Elitni-profesor-ktereho-prestali-zvat-do-nemeckych-medii-V-Nemecku-je-chaos-Nelze-integrovat-uprchliky-oni-maji-Nemce-za-slabochy-Jsou-hlucni-a-chteji-byty-a-auta-448180

a

http://bazonline.ch/ausland/europa/Diese-Maenner-denken-Deutsche-Frauen-sind-Schlampen/story/22916308

Vyznění německého originálu je zcela odlišné.

sobota 16. července 2016

Zorganizoval si Erdoğan puč sám?



Tomáš Krystlík

Neuplynulo ani 24 h od začátku puče a bylo suspendováno 2745 soudců v zemi. Pro srovnání: bylo zatčeno 2839 vojáků-povstalců. To přímo vypadá, že Erdoğan puč vyvolal, aby mohl zúčtovat se soudnictvím a hlavně s armádou, které uložil Mustafa Kemal Paša Atatürk úkol navždy bdít nad demokracií a sekularizací v Turecku. Kromě jiného vojáci vědí základní poučku pro úspěšnost jakéhokoliv boje: mít početní převahu alespoň 2,5 : 1. Rychlý neúspěch puče je tedy z mnoha aspektů velmi podezřelý.

pondělí 11. července 2016

Kdo to ví?



Podle článku https://www.dtest.cz/clanek-5157/esc-horky-problem-zvany-geoblocking?&utm_source=novinky160711&utm_medium=email&e_id=413319&a_id=2807 stornují zahraniční zasilatelské firmy objednávku zboží, pokud (1) má být zaslána do Česka, nebo je (2) uhrazena přes internet z české IP-adresy, nebo je (3) zaplacena českou platební kartou.

K tomu například Amazon.de, který má v dodacích podmínkách poplatky za dodání kamkoliv v Evropě, uvádí tučným písmem u mnoha výrobků, že zboží nelze dodat na adresu v ČR.

Ví někdo, proč se tak děje?

pátek 8. července 2016

Internetová anketa v Parlamentních listech

Na dotaz "Měli bychom rychle přijmout euro, jak nám někteří po Brexitu doporučují?" odpovědělo zatím 94 % z 11439 respondentů: "Nikdy, to raději vystoupit z EU."

sobota 2. července 2016

Brexit z jiného úhlu pohledu



Tomáš Krystlík

To, že Britové hlasovali o pro výstup země z EU, je důsledek politického diletantismu Davida Camerona, který, aby zabránil odlivu voličů své strany a jejich přebíhání ke konkurenci, navnadil elektorát své strany slibem uspořádání referenda o setrvání Velké Británie v EU. Předtím podobně riskoval vypsáním referenda o secesi Skotska, kde mu ale velký risk vyšel – Skotové se neodtrhli.

Brexit ovlivnilo několik věcí. Analýza věkového profilu hlasujících ukázala, že pro brexit hlasovali hlavně staří lidé, což má souvislost s tradičním britským protiněmectvím, byť s každou další generací slábne (proti brexitu byli hlavně mladí lidé do 25 let) a který existuje navzdory tomu, že královna Viktorie byla čistá Němka a manžel nynější královny Alžběty je Němec.

Britský resentiment proti Němcům drží sdělovací prostředky pod pokličkou. Posuďte sami, proč. Již 24. 8. 1895 se v londýnském týdeníku Saturday Review psalo: „Hlavní náš konkurent v obchodu a námořní přepravě není dnes Francie, nýbrž Německo. Ve válce s Německem bychom vyhráli vše a neztratili nic.“ Dva roky poté, 11. 9. 1897 stejné periodikum nezakrytě píše „Germaniam esse delendam“, což je parafráze latinského úsloví o Kartágu: „Německo musí být zničeno“. V roce 1905 první lord admirality John Fisher požaduje od krále Edwarda IV. sto tisíc vojáků, kteří by se měli vylodit na pomořanském pobřeží, aby odtud táhli na Berlín. Příjmy z německého exportu v roce 1910 dosáhly částky 1,045 miliardy britských liber, z britského jen o málo více: 1,075 miliardy, rozdíl tedy činil 3 % – to vše za pouhé necelé čtyři desetiletí existence německého státu! Britský ministr války Richard Burdon prohlásil 3. 8. 1911 o Německu: „Taková země a její lid mohou být vyřazeni ze soutěžení kulturního lidstva jen špionáží a násilím.“ Churchill v roce 1919 v interview pro London Times: „Začne-li Německo v příštích padesáti letech mezinárodně obchodovat, tak jsme válčili zbytečně.“ A nakonec z doby ne tak dávné: 16. 9. 1989 (!) psal britský Sunday Correspondent: „Nevstoupili jsme v roce 1939 do války, abychom Německo zachránili od Hitlera nebo židy před Osvětimí nebo kontinent před fašismem. Jako v roce 1914 jsme vstoupili do války z neméně ušlechtilého důvodu, že nemůžeme akceptovat německou nadvládu v Evropě.“

Silné postavení Německa v EU a antiněmctví bylo tedy jedním důvodem, proč Britové hlasovali pro brexit. Co na tom, že čelné německé postavení v EU je dáno hlavně výší odvodů do společné pokladny? Rozhodnutí elektorátu nebývají racionální. Paradoxní je, že po vystoupení Británie se vliv Německa v EU neoslabí, nýbrž nutně posílí. To si hlasovavší pro brexit již představit nedokázali.

Dalším důvodem pro výstup z EU byly obavy elektorátu z přílivu migrantů a z nákladů na jim vyplácené sociální dávky. Jenže ne migrantům ze zemí třetího světa, nýbrž přistěhovalcům ze zemí EU, což prozradily bezprostředně po referendu nenávistné útoky zaměřené zejména proti polským kulturním zařízením a prodejnám ve Velké Británii. Pro Evropu bylo velkým překvapením, kteří migranti vlastně příznivcům brexitu vadí.

Britský ministr financí již oznámil nezbytnost zvýšit daně, hrozí odtržení Skotska, Severního Irska, možná dokonce i Gibraltaru a Londýna. Na obzoru se možná rýsuje i geopolitické nebezpečí pro Evropu, pokud se britští politici budou i mimo EU cítit ohroženi domnělou nebo skutečnou nadvládou Německa v kontinentální Evropě. Británie se totiž může snažit najít spojence, který by jí pomohl onu převahu Německa eliminovat nebo ji zadržovat. A takovým partnerem se přímo nabízí být Ruská federace.

Se strategií eliminace vlivu Německa mají britské vlády zkušenosti a to nejen Chamberlainova, nýbrž hlavně Churchillova, která se snažila všemi prostředky vehnat USA do vzniklé evropské války a Německo do války s SSSR Churchill hlavně tím, že veřejnosti a USA záměrně zamlčel, že odmítl cca dvě desítky německých pro Británii schůdných návrhů na uzavření míru. Spojené státy se nesměly o Hitlerových mírových nabídkách nic dovědět, protože se dalo předvídat, že by Británii donutily za nabízených podmínek mírové smlouvy k jejímu podepsání. To Churchill nechtěl. Hodlal se zbavit německého vlivu v Evropě, zničit německý stát válečným konfliktem s SSSR a s USA.

Kromě toho by se odtržením Gibraltaru (96 % hlasů proti brexitu) mohla zlikvidovat hráz Západu proti možnému pronikání ruského válečného loďstva v době krize do Atlantiku, pokud by Rusko získalo někde na pobřeží Středozemního moře přístav pro válečné účely, například v Sýrii. Zde se vynořuje i další příčina, zatím ve formě hypotézy, že politici a politická uskupení požadující vystoupení země z EU byli financováni z Moskvy obdobně, jak se před nedávnem prokázalo u francouzské Front National Mariny Le Penové. Cílem je oslabit EU a Západ.

Většina obyvatel Česka je podle různých internetových anket pro obdobný výstup své země z EU. Ti, co si tak přejí, zapomínají však na několik „maličkostí“. Nechme zaznít nedávná slova Miloše Zemana z 29. 6. v Pelhřimově: „Evropskou unii určitě neopustí země, které dostávají dotace. To by byli blázni. Česká republika dostává zhruba 200 miliard dotací, což je pětina státního rozpočtu. Ti, kteří do evropského rozpočtu doplácejí, se trhnout mohou.“ V tom má prezident naprostou pravdu. Všem, kteří si přejí, aby ČR vystoupila z EU, je nutné též připomenout, že Velká Británie brexit, byť se ztrátami, zřejmě ekonomicky přežije, kdežto ČR by se pravděpodobně hospodářsky zhroutila. Do EU směřuje kolem 85 % českého vývozu. Dotace z EU významně převyšují české odvody do EU. Téměř jisté zvýšení daňového zatížení by konkurenceschopnosti vyváženého českého zboží určitě neprospělo. I kdyby nebyla mezi ČR a EU nastolena cla, tak loňské zkušenosti z namátkových kontrol osob na rakousko–bavorské hranici ukázaly, že při přepravě přes takovou hranici dochází k významnému zpoždění. Že by čeští subdodavatelé dílů pro západoevropské výrobce aut za stavu, kdy automobilky mají skladové zásoby jen na několik minut výroby, byli i pak se svými díly spolehlivě včas na místě, je iluzorní. Ne, že by se to nedalo splnit, ale vzrostly by přepravní náklady vlivem prostojů na hranicích zakalkulovaných do cen, které by se promítly i do ceny exportovaného zboží. Z Česka by se postupně, vlivem administrativního ztížení exportu i importu, vytratily i montovny a nic jiného pořádného, tj. v EU kvalitativně a současně cenově konkurenceschopného, tedy prodejného, Češi vyrábět neumějí. Kdo s tím nesouhlasí, nechť si zodpoví otázku, proč se v Česku tolik finálních výrobků se montuje z dovážených dílů a nevyrábí se naopak z většiny dílů domácích. Příklad: Škoda Auto. Hodně českých subdodavatelů odpadlo buď pro nedodržování kvality, nebo dodacích termínů. Dokonce Češi nejsou dnes schopni obstát ani v pěstování brambor, v produkci vepřového masa, což bylo pověstnou doménou zemědělství českých zemí.

Pokud čeští politici nebudou mít rozum, může se stát, že ČR EU opustí a to ze stejného důvodu jako Britové: kvůli českému resentimentu vůči Němcům. Česká protiněmecká nenávist, případně strach z jejich možné nadvlády, je ještě starší než britská. O nevraživosti česky mluvících vůči německy mluvícím v českých zemích jako první referoval Bernard Bolzano v roce 1816. Božena Němcová v roce 1850 napsala, že Němci českých zemí by měli být vyhnáni za hranice, kam patří, aby se nemohli obohacovat na úkor Čechů. V úřední zprávě z Prahy z ledna 1851 ministru vnitra Alexanderu von Bach se popisovalo: „Rok 1848 způsobil, že se z mnoha jinak hodných a rozumných lidí stali blázni… Fixní idea těchto nemocných spočívá v tom, že Češi jsou vlastně opravdovými pány a vlastníky země; Němci naproti tomu pouze přivandrovalci, vetřelci a kolonisté, kteří se musí ve všem přizpůsobit a podrobit původním obyvatelům, tedy pánům v zemi; rovnoprávnost mezi Čechy a Němci nemůže tedy vůbec existovat, neboť Němci nemají vůbec žádná svoje vlastní práva… Jestliže se Němci Čechům nepodrobí, pak se musí vyhnat pryč ze země a pobít, neboť jen Češi sami mohou a smějí vládnout v této zemi.“ Za přibližně jedno století se Čechům přání vyplnilo: českoslovenští Němci byli Čechy o veškerý majetek okradeni a vyhnáni. Resentiment proti Němcům promítající se do nenávisti proti německé kancléřce a do obav ze ztráty národní samostatnosti pod německým panstvím je dosud v české společnosti, soudě podle výsledků anket, silněji zastoupen než v britské, takže by stačilo jen uplatnit populismus a s trochou charismatu zaútočit na pudy českého elektorátu. Vystoupení ČR z EU by pak vmžiku bylo spolehlivě zaručeno.


http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Tomas-Krystlik-Brexit-z-jineho-uhlu-pohledu-443179