úterý 23. února 2016

Týdenní nákupy přes internet



Tomáš Krystlík

se praví, že Češi začínají objevovat nakupování jídla přes internet, ale zatímco v Evropě si náplň pro svou lednici přes internet pravidelně objednává už deset lidí ze sta, v Česku zatím jen dva.

Redaktor, nemaje zkušeností s nákupem potravin na Západě, si zřejmě neuvědomuje, že se pokouší srovnávat nesrovnatelné. Zatímco v západní Evropě si můžete při takovém nákupu být jisti čerstvostí ovoce, zeleniny, kvalitou masa a masných výrobků a dalších potravin, v Česku tomu tak není. Zde hraje roli letitá tendence Čechů okrást bližního svého nebo mu zabalit méně kvalitní kusy. Též bezproblémový odpis zboží již začínajícího se kazit v prodejnách, není v Česku zcela vžit. Důvod je zřejmý – nedůvěra k zaměstnancům, zda by se neobohacovali. Symptomaticky se to projevuje i jinde. Zatímco pokladní v Německu lístek z automatu na vracení láhví po odečtení z účtu roztrhne a vhodí do koše, česká pracně lístek tlustým fixem přeškrtne (aby se nemohl načíst čárový kód) a pečlivě si ho schová.

Jestliže se i přesto v Česku zvyšuje počet týdenních nákupů potravin přes internet svědčí to jen tom, že Češi ještě více rezignují na kvalitu potravin, které konzumují. Řídí se jednoduše heslem, co nejlevněji se nažrat.

V Česku jsou v obchodech k mání brambory s vadami, které by se v západní Evropě do krámů vůbec nedostaly a šly by rovnou na zkrmení prasatům – a to Česko byla bramborářská velmoc! Obyčejnou cibuli musíte při nákupu podrobit podrobnému zkoumání, zda je dostatečně oschlá, aby vám, než ji stačíte sníst, nehnila. Nějakým záhadným způsobem ovoce i zelenina nakoupené v Česku hnijí dříve, než například v Německu. Přiznám se, že je to dost záhada, protože třeba ovoce a zelenina od stejných producentů ze Španělska a Itálie dorazí do českých obchodů ve stejný čas jako do německých. Že se v Česku musí ovoce týž den sníst, se stává spíše pravidlem.

Kvalita českých dušených šunek se nedá s německými ani trochu srovnávat. Vypěstoval jsem si v Česku metodu, jak odhadnout šunku podle vzhledu (odlesky na povrchu plátků), jenže ani to nestačilo. Tím jsem odhadl jen podíl vody a želatiny v šunce, ne její chuť. Nakonec jsem je přestal v Česku kupovat. Nedávno jsem pravidlo porušil a v Bille na doporučení českých známých si koupil prý báječnou šunku venkovskou nejvyšší kvality za 25 Kč/100 g, když ostatní se pohybovaly v cenovém segmentu 11 až 15 Kč/100 g. Inu, s podílem vody a želatiny to bylo v pořádku, byla spíše sušší, ale ta chuť! Nic šunkově jemného, jak lze očekávat u dušených šunek, byla relativně hodně slaná a měla divnou chuť (což ostatně mají všechny české šunky). V německém Kauflandu jsem o týden později koupil několik druhů dušených šunek za 0,89–1,29 EUR/100 g, všechny šťavnaté chutné, jak mají být.

Věda, jak chutná pečená šunka v Německu, koupil jsem si u řezníka v Praze šunku stejného názvu. Chuťově nevyhovovala a k tomu byla hodně vysušená. Reklamovat jsem to u dotyčného řezníka a dostalo se mi odpovědi: „Jó, milý pane, oni před pečením mají šunku potřít karamelem, aby se nevysušila, ale kašlou na to.“ Když jsem kdysi u něj reklamoval talián bez vůně a chuti, dověděl jsem se, že dnešní uzenáři vůbec do taliánů nedávají kardamom, údajně většina z nich ani neví, že ono koření má talián obsahovat. Další téma u stejného řezníka: přesolená jelítka. „Voni se zase při práci asi opili a přesolili je“, znělo vysvětlení. V jaternicích má být máčená houska, ale ne v tom množství, jaká je v českých jitrnicích. Místy člověk neví, zda nejí ochucenou housku. V Německu se do nich přidávat nesmí – a jde to taky.

O českém zvyku přidávat do prodaného zboží odřezky se snad nemusím zmiňovat. V Německu, když přikročí prodavač k hromádce šunky nebo salámu a zdá se mu být vrchní plátek nedokonalý (neplatí pro mortadelu, která musí mít plátky maximálně tlusté jako nakrájený uherák) nebo okoralý, sejme jej a vhodí pod pult do odpadků. Když se pokusila známá bydlící dvě desetiletí v Německu v doprovodu své přítelkyně z Česka přimět prodavače u pultu v českém krámě k odstranění okoralého plátku šunky, vyhověl jí, ale její přítelkyně jí pak vyčetla, co že to za nafoukané západní móresy se snaží v Česku zavádět.

No a nakupujte jídlo přes internet!

středa 17. února 2016

Bez komentáře

http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/produktivita-prace-eu-eurostat-porovnani/r~4110fdf4d4a511e59c4a002590604f2e/

úterý 16. února 2016

Nesmělý dotaz

Tomáš Krystlík

Jak zjistí Policie ČR u auta zastaveného na silnici, že sjeté brzdové destičky ji opravňují k  odebrání technického průkazu? (http://www.lidovky.cz/policie-bude-odebirat-technicaky-rovnou-na-silnicich-pc7-/zpravy-domov.aspx?c=A160215_220726_ln_domov_ELE). Buď auto správně brzdí, nebo ne. Policii není nic do toho, že destičky se vydřou třeba jen za pár set kilometrů na kov. Jak to ostatně hodlá na silnici zjistit? Bude odmontovávat kola? Ve výbavě auta nemusí být hever ani klíč na povolování matek u kol.

A jak odliší netěsný výfuk od zvláštní konstrukcí výfuků, které svým randálem dělají majitele vozu šťastnými? Řešení à la Porsche je v Česku neznámé: utlumit motor navenek a přes mikrofony v blízkosti výfuku, zesilovač a reproduktory přenášet do kabiny libý rachot výfuku.

Další nedomyšlená česká pitomost.

Hloupost tvůrců zákona je zřejmá i z českého tisku



Tomáš Krystlík


Dodejme jen, že sníh může i za jízdy napadat na střechu kamionu. Kdo pak bude posuzovat, že tomu tak bylo nebo nebylo? Nebo bude muset kamion zastavovat po pár desítkách kilometrů a kontrolovat, zda nemá na střeše sníh? Když se plánují na dálničních odpočivadlech rampy pro odstraňování sněhu, kdo bude shozený sníh odklízet? Dva tři vozy shodí noční sněhovou nadílku ze střechy a čtvrtý spolehlivě z plochy pod rampou z uježděného sněhu neodjede.

Nevím, který ministerský hlupák si tento předpis vymyslel, ale je to typická ukázka českého sklonu k represím. Místo toho, aby autoškoly cvičily budoucí řidiče na eventualitu pádu sněhové pokrývky z předchozího auta - neměli by se vyhýbat a projet, což opakují do omrzení každý rok klubové motoristické časopisy zdarma - protože vše ostatní je riskantnější, způsobuje v kombinaci s českou mentalitou, že čeští řidiči patří mezi nejhorší v Evropě.

I další motiv navrhovatelů tohoto zákonného předpisu vychází z českých poměrů - v ČR neexistuje částečné havarijní pojištění kryjící škody z poletujících a upadnuvších věcí z vpředu jedoucího vozidla beze ztráty bonifikace. Hlavní motiv, proč toto pojištění není v Česku zavedeno: kryje i krádež vozidla, pojišťovny se obávají, že by se nedoplatily.

úterý 9. února 2016

Potěšitelná zpráva



Tomáš Krystlík

Podle deníku Die Welt bylo ze spolkové země Bremen za rok 2015 odsunuto mimo Německo 43 osob z řad migrantů, z Bavorska za stejné období bylo vystrčeno za německé hranice 4195 migrantů a dalších 37 220 odešlo zpátky dobrovolně, když viděli beznadějnost uchycení se v Německu a získání povolení k pobytu.

Ukazuje se, že Bavorsko zvládá situaci, na rozdíl od některých jiných spolkových zemí, dost dobře, vzhledem k okolnostem téměř výborně. Šestnáct spolkových zemí si přerozděluje po registraci uprchlíky podle své velikosti, na Bavorsko tedy připadá odhadem přibližně jedna desetina, tj. něco přes sto tisíc uprchlíků v roce 2015. Téměř poloviny z nich se zbavilo a to za stavu, kdy muselo podnítit příslušné úřady k větší a hlavně rychlejší činnosti a vytvořit zcela nové. Vše za stavu, kdy německému úředníku nelze přikazovat práci přesčas nebo o sobotách a nedělích.

pátek 5. února 2016

Jak se Česko dostalo do kleští vlastní nedomyšleností



Tomáš Krystlík


Úmluva o dopravních značkách a signálech z 8. listopadu 1968 (!) předepisuje dopravní značky a z nich vyplývající omezení. Češi ovšem chtěli ochcat placení daní, takže si vymysleli podivnou kategorii náklaďáků z kombiaut a osobních vozů s pátými dveřmi za pomocí instalace „pevné“ mříže oddělující zavazadlový prostor , aby jejich majitelé je mohli lépe odepisovat od daní. Češi však zapomněli na existenci zakazujících značek pro nákladní vozy bez omezení hmotnosti, což nyní ministerstvo dopravy převedlo po 48 letech do praxe.

Cestou z toho ven je překvalifikace takových „náklaďáků“ zpět na osobní vozy. Ne tak v Česku, kde budou policajti vesele udělovat pokuty.


 Aktualizace: http://www.instory.cz/2426-ceska-republika-predstihla-ve-sve-blbosti-uz-i-kocourkov-pomateny-urednik-vymyslel-a-jeste-pomatenejsi-poslanec-schvalil.html

čtvrtek 4. února 2016

Další ostuda

http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/kvuli-dvema-neschvalenym-prirodnim-uzemim-hrozi-sankce-z-bruselu/1311243

Čeští úředníci šidí EU


http://echo24.cz/a/isz2v/cesti-urednici-sidi-evropskou-unii-a-nechali-se-chytit

Všimněte si, prosím, titulku, který navozuje, že kdyby se nenechali chytit, bylo by vše v pořádku.

Komunistická idea v praxi




Výňatky z protokolu č. 51 politbyra, 10. července 1937. Body č. 199 a 206 z pořadu jednání O protisovětských živlech:

„Potvrdit složení trojek a kvót
Kazašská SSR, ss. Mirzojan (náhradník: Nurpiisov), Isajev. Zalin. Souhlas se zastřelením 2346 a s deportací 4403. Povolit trojce soudit také kulaky s přikázaným místem pobytu ve zvláštních vesnicích.

Kurská oblast, ss. Peskarev, Nikitin, Simanovskij. Souhlas se zastřelením 1798, s deportací 2986.

Kirovská oblast, ss. Austrin, Muchin, Naumov. Souhlas se zastřelením 368, s deportací 510.

Kabardino-balkarská ASSR, ss. Antonov (předseda), Kalmykov, Chagurov. Souhlas se zastřelením 339 kulaků, 21 kńmínálních, s deportací 324 kulaků, 143 kriminálních.

Čeljabinská oblast, ss. Ryndin, Blat, Malyšev. Souhlas se zastřelením 2552, s deportací 5401.

Marijská ASSR, ss. Vrublevskij, Karačanov, Bystrjakov. Souhlas se zastřelením 366 kulaků, 338 kriminálních, s deportací 692 kulaků, 747 kriminálních.

Saratovská oblast, ss. Krinickij (náhradník Zelenov), Agranov, Slavatinskij. Souhlas se zastřelením 346 kulaků, 91 kriminálních, s deportací 836 kulaků a 750 kriminálních.

Voroněžská oblast, ss. Rozan (náhradník Sivko), Anfimov, Jarygin. Souhlas se zastřelením 720 kulaků, 130 kriminálních, s deportací 2368 kulaků a 1319 kriminálních.

Sverdlovská oblast, ss. Aboliajev, Dmitrijev, Gračev. Souhlas se zastřelením 4700 kulaků, 300 kriminálních, s deportací 5800 kulaků, 1200 kriminálních.

Ivanovská oblast, ss. Jepaněčníkov, Styrne, Lejbovič. Souhlas se zastřelením 276 kulaků, 66 kriminálních, s deportací 1293 kulaků, 425 kriminálních.

Gruzínská SSR, ss. Rapava, Talachadze, Ceretelli. Souhlas se zastřelením 1419, s deportací 1562.

Oblast Gorkého, ss. Ogurcov, Lavrušin, Ustjužaninov. Souhlas se zastřelením 1620 kulaků, 675 kriminálních, s deportací 3850 kulaků, 435 kriminálních.

Oblast Azov – Černé moře, ss. Ljuškov, Jevdokimov, Ivanov (náhradník Kravcov). Souhlas se zastřelením 5721 kulaků, 923 kriminálních, s deportací 5914 kulaků a 1048 kriminálních. Dovolit předložení trojce s trestem smrti za všechny diverzní a špionážní akce v zemědělské oblasti, zejména v době sklizně.

Kujbyševská oblast, ss. Popašenko, Nelke, Poljakov. Souhlas se zastřelením 1881 a s deportací 4259.

Dálněvýchodní kraj, ss. Děribas (náhradník Zapadnyj), Ptucha, Fedin. Souhlas se zastřelením 3017 živlů, s deportací 3681. Do směrnice ÚV zařadit všechny vesnice se zvláštním režimem. Povolit trojce zkoumat případy aktivně nepřátelských zadržených již v táboře, ty zastřelit.

Oblast severního Kazachstánu, ss. Panov, Stěpanov, Segizbajev. Souhlas se zastřelením 658, s deportací 310 živlů. Povolit trojce projednávat případy zvláštních přesídlenců deportovaných ze západních pohraničních území, kdy NKVD předem stanovilo počet osob k zastřelení nebo k deportaci v této kategorii.

Běloruská ASSR, ss. Berman, Děniskevíč, Šiirejn, souhlas se zastřelením 3000, s deportací 9000.

Moskevská oblast, ss. Redens, Maslov, Chruščov (náhradník Volkov). Souhlas se zastřelením 2000 kulaků, 6500 kriminálních, s deportací 5869 kulaků a 26 936 kriminálních."