pátek 18. března 2016

V Česku je blaze



Tomáš Krystlík

Dostal jsem per e-mail odkaz k článku http://finance.idnes.cz/vyzkouseli-jsme-nakupy-ve-slevach-v-nemecku-a-v-cr-fv6-/viteze.aspx?c=A160315_133805_viteze_sov s dotazem, jak je to možné. Odpověděl jsem:

Nejdříve příjem prodavaček. V Německu dostávají tak 900-1100 EUR čistého, což je málo (nájem malého bytečku i s energiemi činí cca 500-650, na venkově daleko od spádových měst méně). To jen taktak stačí na přežití.

Celé kouzlo rozdílných cen spočívá v maržích, nepatrně také v rozdílné DPH. Tlak na výrobce, aby obchod docílil co největší marže i za cenu nižší kvality, je v ČR enormní. Cz-marže dosahují běžně 30 %, v Německu jsou řetězce šťastny, když docílí 4% marže. Proč tomu tak v ČR je? Nefunguje antimonopolní úřad a řetězce uzavírají cenové kartely, což je v D nepřípustné. Řetězce si vyměňují, jak v CZ, tak v D každý den ceny celého sortimentu z počítače do počítače. Rozdíl je v jejich reakci. Vybočí-li v Německu jeden z řetězců s cenou nahoru, těží ostatní řetězce z toho, že ono zboží mají levnější. Když ho naopak jeden řetězec o něco zlevní, všechny ho z konkurenčních důvodů okamžitě, tj. týž den, následují. Jde to tak daleko, že dnes tzv. nákupní košík pořídíte ve všech velkých německých řetězcích na cent stejně.

V CZ to funguje jinak. Ceny řetězce zvyšují relativně rychle a ochotně, obrácený postup je pomalý, pokud vůbec k němu dojde. Pravděpodobněji se řetězce dohodnou, že si nebudou nižší cenou konkurovat. Typickým příkladem je máslo, méně typickým nakládané okurky. Másla v Německu se rozlišují podle toho, zda jsou utlučena ze sladké nebo ze zakysané smetany, zbytek tvoří másla z Irska. Nicméně 250 g másla je běžně je k mání za 0,79 EUR. Nakládané okurky ve standardní láhvi jsou např. v d-Kauflandu taktéž za 0,79 EUR, v CZ bývají tak od 27 CZK nahoru. Zde existuje jedna anomálie a tou je cz-Kaufland, kde stejné okurky jako v německém se prodávají za 19,90 CZK. Nicméně cornichons od stejné firmy, v d-Kauflandu za 0,99 EUR jsou tytéž v cz-Kauflandu k mání za 32,90 CZK, čili již přizpůsobené kartelové ceně.

Kdo za to může? Inu, Češi, kteří tvoří odhadem více než 98-99 % managementu i řetězců se shodným názvem jako v zahraničí. Zde hraje roli cz-vlastnost bez výčitek okrást bližního a maximalizovat bez skrupulí zisk. Často s tím spojené snížení kvality zboží stejně v Česku nikdo nepozná.

Nesliboval onehdy ministr vnitra




Milan Chovanec, že se veřejnost doví rozsah pravomocí obou policií na území druhého státu v okamžiku podepsání smlouvy?

Nyní se již smlouva schvaluje http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Nemecti-policiste-zrejme-budou-moci-zasahnout-v-Cesku-A-naopak-426766 a nikdo z české veřejnosti neví, co obsahuje.

středa 16. března 2016

Podvodné žurnalistické vzbuzování slitování s uprchlíky




Tomáš Krystlík

Konkrétně s utábořenými v Idomeni u řecko–makedonského železničního hraničního přechodu. Makedonie pouští na své území jen uprchlíky ze Sýrie a Iráku přes improvizovaný přechod pro pěší vedle železniční trati. Tisíce dalších migrantů z jiných zemí se však nevzdávají naděje, že se přes hranice dostanou.

Podle včerejší reportáže německé veřejnoprávní ARD někdo rozdal uprchlíkům v Idomeni letáky v arabštině s mapkou, že mají překročit asi 4,5 km vzdušnou čarou vzdálený východně od Idomeni ležící vodní tok u Chamilo, aby se dostali na jeho druhý břeh ležící již v Makedonii. Přechod přes řeku podrobně v pořadu dlouhém 2h40´ v www.youtube.com/watch?v=AmO-JvqaXv0. Stačil jsem si všimnout, že na mapce v letáku ukázaném reportérům ARD do objektivu měl onen vodní tok u Chamilo v určitém úseku téci ze západu na východ, tj. jižní břeh být v Řecku, severní v Makedonii.

Pak mě kolega v Rakousku upozornil na onen výše uvedený videozáznam s tím, že při brodění (vodou po kolena), což bylo vidět i v reportáži ARD, se podle rakouských sdělovacích prostředků měli utopit v oné údajně prudce tekoucí řece dva muži a jedna žena. To vzbudilo mou pozornost, protože to začalo zavánět cílenými dezinformacemi.

I otevřel jsem si Googlemaps, vyhledal onu oblast a zjistil, že onen vodní tok v blízkosti Chamilo teče jen jednou jedinkrát přes hranici a to kolmo na ni! A to i při největším zvětšení. Ergo, uprchlíci brodíce se oním tokem mohli přecházet pouze z Řecka do Řecka, teoreticky též z Makedonie do Makedonie.

Ve včerejší reportáži ARD si uprchlíci vrácení z Makedonie do Idomeni stěžovali, že byli makedonskými policisty všichni zbiti. Na rozdíl od reportáže asi před půl rokem, kdy se hranice pokoušela přivřít makedonská armáda s použitím brachiálního násilí, již neukazovali do kamery utržená zranění a modřiny.

Sečteno a podtrženo. Žurnalisté se manipulací s uprchlíky cíleně snaží ovlivnit veřejné mínění ve prospěch migrantů. Nebo je to celé akcí SVR snažící se držet Německou veřejnost v nastoupeném kursu, který podle Putina by měl vyústit v rozpad EU.

čtvrtek 10. března 2016

Článek-blábol



Tomáš Krystlík

najdete v http://neviditelnypes.lidovky.cz/glosa-saskarna-v-bruselu-0xg-/p_zahranici.aspx?c=A160308_213031_p_zahranici_wag

Smyslem dohodnutého vracení uprchlíků z TR do GR zpět do TR je, že se nikdo nebude zabývat tím, zda může nebo nemůže nabýt status subsidiárního uprchlíka (uprchlíka z humanitárních důvodů = uprchlíka před válkou) nebo azylu. Z TR do EU budou dodáváni jen uprchlíci oprávnění systémem 1 kus za 1 vrácený kus z GR do TR. Rozdělovat si je bude celá EU. Tedy nepůjdou především do D.

Další omyl pana Koláře spočívá v přistěhovávání rodinných příslušníků. Status azylu je nyní v D omezen na tři roky, pak bude podroben zkoumání, zda dotyčný i nadále potřebuje azylovou ochranu. Subsidární uprchlíci budou dopraveni do svých zemí, až v nich skončí válka. Slučování rodin bylo omezeno: v D nejdříve po dvou letech a podléhá povolení úřadů. V D podle dosud platného zaobčanovávacího zákona z roku 1913 mohou po vypršení povolení nebo strpění pobytu zůstat pouze ti, kteří tam pobývají již 7 let (azylanti) nebo 10 let (subsidiární uprchlíci) a mají stálé zaměstnání a dostatečný příjem. Pro zaobčanování je třeba znát německy (to platí i pro všechny rodinné příslušníky), bydlet v přiměřeně velkém bytě, prokázat sociální splynutí s německým okolím.

Takže, proč ta česká hysterie, pane Koláři?